30. 9. 2017

V posledním tažení - září


Navzdory tomu, že již utekl první měsíc školy, začínám víc a víc pociťovat jisté obavy z hrozících testů a zkoušení, jež mě budou následující týdny a měsíce sužovat. Výhrůžky a varování ze strany našich učitelů mým obavám rozhodně neprospívají. Ba co víc, sužují mě o to více. Naši učitelé v tomto případě nejsou moc dobří psychologové a patrně se snaží zjistit, kolik z nás se do maturitních zkoušek psychicky nezhroutí. 

Už je to jasné! Pomalu ale jistě mířím k maturitě. I přes mé iluze, že jsem stále ve třeťáku, se pomalu chýlím k psychickému kolapsu. Je to zvláštní – na maturitu se těším, ale zároveň se i bojím. Moji spolužáci na tom nejsou jinak. Na povrch vypadají, že mají všechno na háku, ale uvnitř se klepou jako ostříhaná kočka vyhnaná do zimy. 

Plesem zdrchaný

Svůj strach se snažíme nějak zamaskovat a potlačit. Snažíme se jej potlačit tak, že se zabýváme jinými a důležitými záležitostmi – přípravou maturitního plesu například. Většina se k tomu moc nemá, ale je příjemný pocit se podílet na něčem velkém a snad i nezapomenutelném. Dříve jsem si nedokázal představit kolik času a snahy se musí věnovat k vymýšlení vhodného tématu plesu, kolik úsilí se musí obětovat k vybrání vhodných skleniček a dekorace, kolik nervů to bude stát se domluvit s celou třídou, které buďto není nic dobré nebo jí je to jedno. Ach, taková úleva, že nejsem hlavní koordinátor těchto věcí. Chudák můj spolužák Míša. Obdivuji ho, že se ještě nervově nezhroutil. 

Zaneprázdněn pozorováním

Když nekoumáme maturitní ples, snažíme se pozorovat chování našeho nového učitele na aplikační software – pana Pepu 2.0. Všechny nás velmi překvapilo, že každou hodinu posadí někoho z našich řad za učitelský počítač. Už jsem ani nedoufal, že někdy okusím toho příjemného pohledu na celou půlku naší třídy, a že někdy budu mít možnost zahřívat učitelkou židli, kde vždy sedí náš hlavní učitelský idol – Pepa 1.0. Jelikož jsme na tyto předměty dělení, pohled na naši polovinu třídy je o to příjemnější. Výuka s tímto učitelem je svižnější, než jsme všichni zvyklí. Jsem zvědav, jak nás tento pan Pepa připraví k maturitě. Tato otázka je však ještě ve hvězdách.

Angličtinou zjizvený

To, co nás však nemile překvapilo bylo, že máme víc hodin anglické konverzace. Náš učitel, jehož rodným jazyk je angličtina, si nyní mne ruce. Máme štěstí, že to přátelský typ člověka a ne zelená přísná zrůda. Osobně jsem za něj rád, a to neříkám jen z důvodu, že mi popřál k narozeninám. Je však velká škoda, že před ním samotným ze sebe nevydám v angličtině jedinou hlásku a doma na Facebooku s ním prosedím celou noc. Překladač však používám jen minimálně. Má zásoba anglických slovíček je příkladná, ale čas od času mi vypadne mozek z hlavy, a tak nevím nic. Moje skilly v matematice nejsou nijak ohromné, proto jsem si dovolil zvolit jako maturitní předmět angličtinu – v ní jsem alespoň dobrý! A taky z důvodu, že mě to nakázala naše paní matikářka. Pár hodin anglické konverzace mi přijdou vhod. 

Novým předmětem posedlý

S příchodem čtvrtého ročníku přišla i důležitá volba – výběr dalšího povinného předmětu, který nám bude tak užitečný! Jako jídlo hozené psovi nám byly předhozené tři předměty: zabezpečovací systémy, základy databází a DTP grafika. Jelikož je standartní grafika, kterou máme od druháku, mým oblíbeným předmětem, má volba byla jasná. Sežeru DTP grafiku! Haf! Haf! Nyní se učíme stylistice fontů, správnému rozložení objektů po stránce, vytváření vizitek a mimo jiné se i důkladně zabýváme barvičkami. Sladké to vítězství, že jsem šel na tento předmět! Pro mne je to pohoda a občas se i flákáme…

Na cestě do hrobu

Bohužel nyní přichází ta smutná část. Všichni učitelé nás varují, že začátkem nového měsíce října, nás namátkově a velmi důkladně začnou zkoušet z maturitních témat z různých předmětů: čeština, angličtina, počítačové sítě a další. Informací, kterou jsem však nepotřeboval slyšet bylo, že jsem se dozvěděl, že pokud neprojdu v prvním pololetí, neprojdu už nikdy. V matematice se musím toto pololetí snažit. Snažit o to více než předtím. Zároveň jsme byli všichni varováni, že si nyní máme začít vytvářet maturitní témata. Fakt, že nám zatím nikdo nedal seznam maturitních témat onoho předmětu však nyní všichni přehlížíme, včetně učitelů. 

Zdokumentován pro další generace

Jako třešnička na dortu je, že máme konečně druhou třídní fotku za celé tři roky. Upřímně doufám, že ji uvidíme oproti té první. Každopádně musíme, neboť jsme si ji zaplatili! Už teď jsem zvědav, jak budu na té fotce vypadat. Vím však, jak nebudu vypadat – nebudu zmoklý, nebudu stát vedle naší třídní učitelky a vedle třídních kreténu a rozhodně nebudu mít na ksichtě minové pole. Zajímalo by mě, jak na tuto fotku budu reagovat za takových deset let. 

Domnívám se, že o novinkách k prvnímu měsíci maturitního ročníku by to mohlo stačit. Stejně se za tu dobu už žádné zajímavé události neodehrály. Nevidím však do budoucnosti, ale už teď cítím, že příští článek o novinkách z měsíce října bude zajímavostmi nabitý a velmi zajímavý. Asi zavolám Jolandě – ta umí věštit dobře. 

Pokud jste také v maturitním ročníku, napište mi, co se u vás ve škole za první měsíc odehrálo! Jsem velmi zvědav.

0 komentářů:

Okomentovat