24. 12. 2017

Jsem Grinch!


Možná si teď říkáte, že jsem blázen, neboť nesnáším tak úžasný svátek, který se v roce ukáže jen jednou, ale jak jdou léta, skutečně jsem se naučil nesnášet Vánoce. Velkou zásluhu na tom mají moji rodiče (konkrétně matka, se kterou jsem nikdy nevycházel), ale po té, co se mi provedla onu věc, o které se rozepíšu níže, v současné době jsou pro mne vánoční svátky velmi depresivním obdobím a těším se, až konečně zmiznou.

Proč nesnáším Vánoce, ptáte se? Povím vám to! 

Atmosféra k hovnu!

Vždy na Štědrý den jsme jezdívali k babičce na oběd a dát jí dárky. Na Štědrý den před čtyřmi lety nikdy nezapomenu. Jeli jsme na chalupu, abychom vzali klasický umělohmotný stromeček (živý stromeček jsme měli jen jednou) a můj bratr naštval matku. Ta se rozhodla, že kvůli bratrovi žádný stromeček mít nebudeme. Plakal jsem, prosil jsem, žadonil jsem, ale místo stromečku jsem dostal jedině facku. Když jsme měli jet k babičce, matka učinila rozhodnutí, na které nikdy nezapomenu – nechat mě doma! Z okna jsem pozoroval, jak naše auto odjíždí a já se ocitl v prázdném a tmavém bytě. Rozhodl jsem se, že půjdu ven. Vydal jsem se na cestu ke své druhé babičce, která mě vždy měla ráda a vždy mě vyslechla, ale jak jsem bloudil těmi ulicemi a pozoroval přes okna lidi, jak společně zdobí stromeček, jak se dívají na pohádky, a jak se mají rádi, znova jsem se rozplakal. Abych nebyl sám, učinil jsem rozhodnutí, kterého dodnes lituji – vydal jsem se k babičce, u které byli moji rodiče a bratr, který vše zavinil. U této babičky byly jen přetvářky a nedůvěra. Od tohoto momentu pro mě Vánoce ztratily hodnotu.

Nejde jen o tento zážitek, na který nikdy nezapomenu, ale o všechny vánoční svátky u nás doma. Každý rok je to stejné – matka vyšiluje, nadává mi a není roku, kdy bych v tajnosti neplakal a nelitoval se.

Každý rok se sám sebe ptám na jedinou otázku – Proč? Proč musím být s těmito lidmi? Proč tito lidé vždy Vánoce zkazí? Proč alespoň nemůžu zažít alespoň jednou pohodové Vánoce?

Ve společnosti takových lidi se necítím dobře a nyní bych dal vše za to, abych mohl strávit vánoční svátky s lidmi, které mám rád – jako například s mým kamarádem Pepou a Lukášem, kteří pro mě znamenají všechno. 

Kde jsou dekorace?!

Pamatuji si, že u nás doma byl pouze jednou živý stromeček. Od té doby jsme měli jen plastové, které dosahovaly výšky sotva 20 cm. Vánoce bez stromečku nejsou pravé Vánoce – to mi dají zapravdu všichni. Ale na co stromeček? Podle mé matky je zbytečnost a dělá to jen nepořádek a je to pro malé děti. Hlavně, že to bere z praktického hlediska. Alespoň nemusí nic uklízet, že? 

Zdroj: www.lizardmedia.com

Světýlka na oknech, před okny nebo za okny u nás také neexistují – žere to energii a energie jsou prachy. Jediná světýlka, pro které se nadchnu, jsou ty za okny sousedů!

Jelikož matka je líná, aby něco pekla, raději koupí cukroví v prodejně. Není to náročné, nemusí nic dělat, a hlavně je to víc chutnější.

Dárky jen z principu

Když nemám ozdoby, stromeček či pravou vánoční atmosféru, vše si vynahradím na dárcích. Osobně mám rád nakupování dárků, i přes fakt, že ze začátku nevím, co nakupovat, ale nemám rád rozdávání dárků lidem, které nemám rád – matce a bratrovi. Beru to jako povinnost, není to ze srdíčka a rozhodně přitom nemám radost. Oni dva opětuji stejné city. Alespoň, že se na něčem shodneme! U mého kamaráda Pepíka je to naopak. Je šťastný za cokoliv, co mu dám. I já jsem happy jak dva grepy za dárek, který mi dá, byť to může být nějaká obyčejná věc. Podstatné pro mě je, že je to věnované od srdce. 


Žijeme v pohádce?

Jako ostatní děti, jako malý jsem měl rád pohádky. V pohádkách vždy dobro zvítězí nad zlem a věřil jsem tomu, že tomu tak je i v reálném světě. Jak jsem však rostl a získával rozhled, uvědomoval jsem, že nežiji v pohádce. Věci se nemusí vždy vyhrotit dobře a jak všichni můžeme pozorovat, na tomto světě spíš převažuje zlo. Přesto však neztrácím naději a věřím, že někdy zažiji hezké Vánoce, a že zmizne ta zloba k našim, co se mi tak ustálila na srdci.

Vše, co mi má matka provedla by bylo na celou knihu. Vím, jaký jsem, když jsem silně rozzlobený. Letos v létě jsem zažil něco… zvláštního. Bylo to silné, vzrušující a líbilo se mi, když trpěli lidé okolo mě. Má matka mi létě provedla něco velmi strašné, o čem nerad mluvím. Má zloba a nenávist vyplavala na povrch a viděl jsem, čeho všechno jsem schopný. Udivilo mě, kolik mám síly, když jsem plný zloby. Vánoce mají být plné klidu a pohody. U nás doma je to přesně naopak. Jenom přetvářky! Matka s bratrem nedokáží dost dobře udržet své emoce na uzdě a už mi pár ošklivých slov dnes řekli. Pokud se stane to, co předpokládám, budou trpět oni dva, a hlavně matka! 
 

 
Omlouvám se, 
že tento článek je takhle před Vánoci velmi depresivní, ale potřeboval jsem to ze sebe dostat. Potřebuji, aby někdo pochopil, co to pro mě znamená a proč se chovám tak, jak se chovám. Omlouvám se rovněž za vulgarismy v tomto článku, ale má to svůj důvod – slušně bych některé výrazy vyjádřil velmi těžce.

7 komentářů:

  1. Taky Vánoce spíš nemusím, nadruhou stranu je to vždycky takový, jak si to člověk uděla :)
    Sarushef blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, kdyby tě však NĚKDO tvoji snahu furt nekazil!

      Vymazat
  2. Já mám ráda předvánoční dobu. Pečení cukroví (neee, prostě bych nemohla nějaké koupit, to by nebylo ono, vlastně si i to pečení užívám víc než jedení), zdobení a tak. Vánoce nemám ráda. Moc rodiny. Brr. Vlastně e i celkem těším do práce. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsme dva. Jak jsem již v článku psal, je to depresivní období a já budu jedině rád, až bude fuč.

      Vymazat
  3. Já mám Vánoce ráda, ale jedna část rodiny to vždy kazí. Je mi líto, že ti byl odepírán i stromeček a musel jsi zůstat doma, docela si neumím představit, jaká matka tohle může udělat. Mě odmalička vychovávají prarodiče a své úžasné "rodiče" už nechci nikdy vidět, příbuzné si člověk bohužel nevybírá. Přeju ti hodně štěstí do Nového roku a ať Silvestr strávíš s lidmi, které máš rád :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. *nového, chybička se vloudila :)

      Vymazat
    2. Děkuji mockrát. Vlastně jsem nebyl doma. Procházel jsem se městem, přemýšlel a zkoušel zapomenout na to, že byl Štědrý den. Moc to ale nešlo. Ti lidé kolem, kteří šli do kostela, moji snahu rujnovali. Aspoň, že Vánoce jsou už fuč.

      Vymazat