23. 12. 2017

V posledním tažení - prosinec


Bylo to rychlé, bylo to náročné a bylo to velmi krátké. Ano, myslím tím poslední měsíc tohoto roku – roku 2017. Jelikož začínají Vánoce, všichni už mají nakoupené dárky, nebo je shánějí na poslední chvíli, balí je a jako bonus začínají úžasné vánoční prázdniny, na které všichni tak netrpělivě čekáme. Prázdniny, které přijdou jednou za rok – vánoční prázdniny.

Musím se přiznat, že tento rok nedopadl zrovna tak, jak jsem si představoval. Přihodilo se mnoho událostí; některé události byly hezké a příjemné a některé zase špatné a velmi nepěkné. Je smutné, že se událo více spíše těch negativních událostí, ale to je zase na jinou kapitolu.

Tak jako na konci každého měsíce, jsem tu znova s přehledem událostí, co se staly během měsíce prosince. Pohodlně se usaďte nebo lehněte, nechám to na vás. Přineste si nějaké kafčo a pokračujte ve čtení článku, jehož obsah má pro vás stejnou cenu jako loňský sníh. Ano! Vím, že nebyl žádný!

 

Hromadné magorství

Z toho, co čtu na Twitteru a z fotek na Instagramu, jsem rád, že naši učitelé nejsou jediní, kteří se zbláznili! Učitelé se dostali do fáze, kdy je jim jedno, kolik toho máme, a tak nám připravují dost divoké testy. Není se čemu divit – je prosinec, před Vánoci, musí dohnat to, co zmeškali, aby na nový rok mohli začít s novým štítem.

Ve škole každou hodinu probereme novou látku, doma zpracuji další maturitní okruhy, naučím se na písemku, kterou údajně máme psát následující den, vstanu a dostanu test na látku, o které jsem ještě včera neměl ani ponětí. Skvělý způsob, jak rychle a efektivně nasbírat co nejvíce pětek, nemyslíte?

Maturitní okruhy jsou kapitola sama o sobě. Během tohoto měsíce jsem zpracoval celkem 20 maturitních okruhů, z čehož polovina se mému učiteli nelíbila. Chápu, dává mi užitečné rady, které ocením při práci na maturitních okruzích, ale sakra! Já se z těch okruhů budu učit, nikoliv učitel!

Ve světě tiskáren

Náš milý a starostlivý pan učitel, ten který mi kritizuje mé okruhy, co jsem psal po večerech svou krví, nás vzal na hezkou exkurzi do jedné z místních městských tiskáren. Bylo slušně vidět, jak celá tato exkurze našeho pana učitele bavila a jak ho to zajímalo! My – studenti těšící se na pohodlí svých milovaných postelí – jsme tiskárnám a barvičkám věnovali minimum pozornosti. Vím, že bych ve zdejší tiskárně nechtěl pracovat, a to na tuty! Alespoň jsme zabili dvě hodiny počítačové grafiky a šli domů ještě před uplynutím konce našeho rozvrhu.

Navštívení temné minulosti

Zhruba po dvou letech jsem se odvážil jít na seanci s lidmi ze základky, neboť jedná nejmenovaná harpie vyhlásila sraz. Musím přiznat, že mnoho lidí na sraz nedorazilo, a to ani ti, u kterých bych se to dalo čekat. Je jasné, že čtyři roky na jiné škole člověka dokonale změní. Já sám jsem toho příkladem. Dříve jsem byl tichá puťka a dnes díky svému nejlepšímu kamarádovi jsem jedna velká ukecaná huba. Setkal jsem se také s jedním individuem, který mě v minulosti podrazil nohy! Překvapilo mě, že má řidičák, řídí opilej, a že se ještě nezabil. Rovněž jsem byl přímo šokován, že chodí s holkou tmavé, až černé barvy. Harpie, která sraz vyhlásila, se bohužel nedostavila. Zajímalo by mě, jak se Marťanka změnila. Jestli už změnila barvu své kůže. Vše, co vím, že si našla kluka, který je kamarádem mého kamaráda. Můj spolužák se nijak nezměnil, a jinak z ostatních holek jsou fetky a vyhuleňkyně. Aspoň, že má maličkost se změnila k lepšímu! 

Na hranici bezpečné smrti

V rámci projektu, o kterém jsem se již zmiňoval v předešlých shrnutích, měla naše třída exkluzivní celodenní výlet od Příbrami, kde se zúčastnila divokých manévrů s drahými a úžasnými autíčky. Původně to měl být seminář o Bezpečné jízdě s auty, a ten také byl – dopoledne. Odpoledne už byla větší zábava. Ještě dnes se mi točí hlava s 360° otočky auta. Projel jsem se také velkým teréňákem, od kterého jsem měl špinavé všechno oblečení. Celý výlet se mi samozřejmě líbil, a i když pršelo, byl to zážitek. Na konci jsem nezapomněl do hodnocení napsal instruktorovi jedničku. Pan instruktor byl sympatický a velmi ukecaný. Na cestě zpět do našeho města jsme měli s kamarády v autobuse divokou konverzaci – například jak může masožravá kytka, která je vegetariánkou, žrát strouhanku či jak propichovat nos železnou tyčí o délce 1 metr. Konverzace byla opravdu požitek.

Zdroj: můj spolužák Zdeněk

Osobně tuto exkurzi beru jako vánoční dárek pro naši třídu. A po skončení akce mi vůbec nevadilo, že se konal nějaký celoškolní florbalový zápas. Tohle bylo lepší a plný adrenalinu, který miluju!

Konec Vánoc ještě před Vánoci

Naše milá paní matikářka, statná důchodkyně v letech, se rozhodla, že odzdobí stromeček, který exhiboval v přízemí školních prostor, a který stál přímo před vchodem do školy. Stromeček, jehož hlavní ozdoby byly ručně vyrobené mašličky, květinky a jedlé cukroví. Já a můj kamarád jsme se přihlásili na účasti vraždy tohoto stromečku a v současné době již vchod do naší školy neoplývá žádnými vánočními dekoracemi. Jakožto správný žrout, i já jsem ochutnal perníčky z tohoto stromečku. Bylo lehce tvrdé, leč stále jedlé. Stromeček nyní odpočívá v prostorách za školou. Je mi ho líto, vzal bych si ho domů. U nás doma se stromečky nedrží. Nadekoroval bych si ho na tajňačku.
To by bylo vše z přehledu událostí, které se proběhly během měsíce prosince. Jsem zvědav, co přinese nový rok. Jelikož v příští rok s sebou přinese i završení mého studentského života (pokud se nerozhodnu jít na vejšku), o to víc bude speciální. Rovněž by mohl přinést už i stěhování se od rodičů a společné bydlení s mou nejdražší polovičkou. Doufám však, že nový rok 2018 už nebude tak katastrofální, jako byl tento. 

0 komentářů:

Okomentovat