19. 4. 2018

Bezksichtové seznamky


Jakožto tvor zvídavý a velmi rád experimentující, jsem se rozhodl, že zabrousím do temných končin českého internetu, kde vládne černo-zelenými jedničkami a nulami nekonvenčnost a přetvářky a ochutnám trochu té zkaženosti, co tento svět nabízí. Ve skutečnosti jsem zkažený víc než rok staré jablíčko a je fakt, že jsem si dal jsem si cíl, že se polepším, ale řekněte, jak lze oddělit plíseň od zkaženého ovoce? A jaká je vlastně ta neřest, o které tu v hádankách tlachám? Seznamka. Ona seznamka pro zoufalé. Onen ráj pro úchyly! 

Přiznám se, že už v minulosti jsem si založil profil na bezpočtu seznamkách, jejichž účel má být nalézt pravé lásky, byť každá polovička bydlí na opačné straně naší milované maličké republiky nebo na opačném konci světa – znáte to, vzdálenost v lásce nehraje žádnou roli, což beru jako nesmysl, ale vždy jsem následující den od zaregistrování zapomněl, že jsem si nějaký profil zakládal. Vidíte to? Teenagerský Alzheimrer v praxi! A pokud jsem nějakou šťastnou náhodou nezapomněl, nevěnoval jsem těmto seznamkám žádnou aktivní pozornost, neboť jsem o nikoho nejevil zájem. Prostě takový ten forever alone, ale chtěný! 


Když vidím všude ty in-love páry, mé srdíčko nakazuje oné šedé mozkové kůře, abych se snažil také najít nějakou spřízněnou sušičku dušičku. Ehm, pravou lásku. Ne? Tak pravidelnou "lásku". Taky ne? Človíčka na jednu noc, no… To už by šlo. Prostě ten sexík tam musí být! Ale znáte to, když se sejde naděje a celoživotní smolař, vždy se to rovná nule. To však malinko předbíhám. Dovolte mi, abych vám v tomto článečku, který přímo překypuje mými životními zkušenostmi, které nikomu nic do života nedají, rozebral jednu problematiku seznamek, která mi "malinko" vadí. Jaj, když říkám malinko, myslím tím velice. Znáte to, ženské myšlení v mužském těle. Asi chyba biologického matrixu.


Vyhlédnout si kořist

Kdo kdy měl profil na seznamce, jistě mi dá zapravdu, že seznamky fungují podobně jako obchod s bílým masem. Smutná a uplakaná dušička, jejíchž život se rozpadá na malinkaté kousíčky si založí profil na seznamce, vybleskne se, hodí svou fotečQu na internet, napíše trilion informací o sobě, včetně toho, že hledá partnera na celý život, byť hledá partnera jen na sexík, někdo si onu kořist vyhlédne a skrz pár lichotivých zpráv si ji koupí.

To není představa, nýbrž realita a tvrdá! Pěkně tvrdá! Hledáte-li za slovem "tvrdá" skrytý význam, styďte se! Jste buďto zvrácený člověk, nebo jste prošpikování efektem seznamek skrz na skrz.

Kupodivu všech, existují i odrůdy lidí, kteří se svým ksichtíkem neradi chlubí, jak na veřejnosti, tak i na internetu (mezi ně patřím třeba já). Představte si člobrdu, který nemá obličej. Docela zarážející, nemyslíte? Jestliže váš profil skrývá, byť ošklivou fotku, máte nějakou šanci, naopak za předpokladu, že si rádi hrajete na nedobytného anonyma a s lidí si děláte loutky, a to vše probíhá bez vašeho ksichtíku online, jste beznadějný případ. Raději se běžte porozhlédnout po hrobečku. Já už si jeden vyhlédl, je na kopečku.


Radši fotku než anonyma

Je vědecky dokázáno (znáte to, dotace z EU), že lidé si raději píší s protějšky (i členy stejného pohlaví, abych nebyl hulvát), kteří mají na svém profilu alespoň jednu fotečku. Je jedno, zda-li je vaše či ne. Je mnohem lepší si psát s člobrdou, který má lidský ksicht místo nějaké trapné siluety. Stále mi vrtá hlavou, proč tomu tak je. Proč si lidé píší především s těmi, kteří mají nějakou fotku než s těmi, kteří se za svůj vzhled stydí, i když jsou krásnější než oáza v Gíze? Jakmile někdo nemá fotku, je automaticky odstrčen od virtuální společnosti. Já jsem myslel, že platí pravidlo, že nevadí, jak člověk vypadá, důležité je, co je v jeho/jejím srdíčku. Asi jsem hodně naivní, když se tímhle pravidlem v dnešní společnosti řídím, co?

I přes tento nedostatek, najdou se tací, a že jich není málo, kteří napíší jako první a je jim zpočátku jedno, zda-li dotyčná osoba má profilovku nebo ne. Ano, zpočátku! První zpráva od odesílatele obvykle zní: „čau, pošleš fotku?“. Kdokoliv mi napíše tuto zprávu, automaticky jej ignoruji.

Chatové klišé

Není to dlouho, co jsem na seznamce někoho poznal. Nejsme "intimní" přátele, pokud víte, jak to myslím, ale obyčejní kamarádi. Jsem prostě typ člověka, který když si někoho najde, je automaticky zařazen do onoho pekelného "frendzounu", do kterého je zařazen další příslušník mužského druhu, který se někomu dvoří, zejména mladým slečnám. Mohu se pochlubit, že i já jsem některé slečny odkopl do "frendzounu", aby věděly, jaké to je. Nemám štěstí, ale i tak jsem rád, že jsem si našel dalšího člobrdu do své sbírky "frendů", a to jich tam není moc! Kamarádů přeci není nikdy dost, ne? 


Se svým novým úlovkem jsme jednoho tmavého, chladného a osamoceného večera se sklemkou červeného v ruce probírali poetičnost těchto seznamek. Oba jsme dospěli k závěru, že chaty na seznamkách jsou na jedno brdo; prvních několik zpráv je jako seznamkové klišé, a i když vidím zprávy od 50 uživatelů s téměř identickými zprávami, je to spíše nudná aktivita. Někdy si říkám, že všech 50 profilů spravuje jeden člověk. Je to jako byste hledali v osamoceném lese životní lásku – bez šance ji najít, ačkoliv tu zlomeček procenta je. I tak, je to ztráta času! Vím o čem mluvím, v lese trávím spoustu času. 


Abych se vrátil zpět k tématu, takové chaty jdou většinou rozdělit do několika fází. Pojďme se společně podívat, jak probíhá takový obyčejný chat internetového úchyla toužícího jen po sexu.

1. Pozdrav
Taková slušná společenská konvence je před jakýmkoliv aktivním psaním hezky pozdravit. Často to bývá „ahoj“, „nazdar“ nebo „čau čubičko“,... Bez jakýkoliv skrupulí onen úchyl míří do další fáze, kterou je…

2. Žádost o fotku
Jak jsem říkal, za předpokladu, že nemáte na své profilové stránce obrázek vašeho ksichtu, je před vás, automaticky po pozdravu, přednesena žádost o fotku. V této chvíli jste postaveni před složité dilema. Poslat fotku nebo neposlat? Stále si opakujete tuto otázku a zvažujete pro a proti. Nepošlete-li fotku, zájemce ztratí zájem. Pošlete-li fotku, zájemce ztratí zájem i tak, protože uvidí, jak krásně vypadáte – jako nádherná, geneticky upravená gorila. Existuje jen hrstka odvážných, která si bude chtít psát i poté, co uvidí váš černý roztomilé chlupatý ksichtík. Za předpokladu, že fotku na svém profilu máte, i tak si ji připravte ještě jednou. Ideálně nějakou jinou. A ještě víc ideálněji, nějakou, kde jste nazí. Úchyl neztrácí čas. Nemá tolik času, aby mohl prošmejdit váš profil od základu. Nemusí ani vědět, že na svém profílku máte nějakou fotečku...

3. Velikost genitálií
Je to nevhodná otázka, společenský neslušná, ale dnes naprosto normální – po žádosti o váš obličej přichází to nejhorší – dotázat se, jak má onen muž dlouhou okurku nebo v případě ženy, jak má dotyčná baba vytvarovanou mušli. Dotazovat se na tuto otázku hned na začátku chatu, považuji za krajně nevhodné, a tak většinu chatů strkám hned do spamů nebo do nějaké jiné složky, která mě nadobro zbaví těchto bezmozkových "personů".

Jen si to představte v realitě. Jdete do baru, uvidíte tam suprovou kočku nebo bezvadného kolouška, přijdete k němu/k ní , pozdravíte a hned se zeptáte na velikost jeho párku nebo její tortilly. Nevím, jak vy, ale v mém případě, kdyby se mi na to někdo zeptal, místo odpovědi by dostal krásné oční stíny, co dost bolí a bylo by mi jedno, že jsem gentleman a ženy se nemlátí.

4. Techniky hrátek
Když se někdo zeptá na otázku: „jak to máš rád?“, obvykle odpovím něco ve stylu: „osoleně" nebo ,,nakrájeně“. Dotyčná osoba je pak zmatená a neví o čem to povídám, nebo si začíná představovat nějaké zvrhlé techniky BDSM sexu. Solím si přece polévku a krájím chleba, nežeru ho vcelku, ne? Osoba se opraví a ptá se mě, jaké techniky mám na sexu nejraději. Odpovídám s tím, že mám nejradši aktivity, při kterých ležím. Dotyčné osobě povolují nervy a já se skvěle bavím. Při několika dalších pokusem o trolling daná osoba končí chat a já schoulený do klubíčka začínám umírám na záchvat smíchu. Znova si prosím vykreslete situaci v baru. Zeptali byste se svého nově vyhlédnutého úlovku na tuto otázku někde u stolu?

5. Pokus o zatažení do sklepa
Neprobrali jste žádné téma, nediskutovali jste o problémech globálního oteplování či politické situace, nepoznali jste dětství toho druhého a dotyčná osoba začíná s návrhy na společný sraz, resp. sraz s pokusem o znásilnění. Zřejmě to onen úchyl považuje za takový bonus. Není se čemu divit, po takovém náročném chatu obsahujíc jen pozdrav, fotku a dva intimní dotazy, si onen úchyl zaslouží nějakou odměnu. Pokud se úchylovi nelíbí vaše odpovědi nebo váš vzhled, chat je ukončen bez správného zakončení v podobě nějakého „sbohem“ či „ahoj“ nebo něco na ten způsob. Vy pokračujete v trollingu dalších lidí a všude rozhlašujete, že si nemůžete nikoho najít ani přes internet. 


Tak nějak probíhá chat s úchylem, kterému jde jen o to jedno. Na seznamkách je velmi těžké najít spřízněnou dušičku. Přes internet si nikdy nemůžete být jisti, jestli to dotyčná osoba myslí vážně, nebo si hraje na naslouchavého člověka, kterému na vás záleží, ale jeho skutečný záměr je vás zneužít. Pravidla Bezpečného internetu jsou v tomto případě na místě.

Apeluji na všechny čtenáře tohoto blogu, 
respektujte pravidla Bezpečného internetu a nikdy za žádných okolností nesdílejte své citlivé informace, například a zejména bydliště! Nikdy nevíte, kdo sedí na opačné straně za monitorem a hodlá těchto informací využít proti vám.

4 komentáře:

  1. Musím říct, že jsem se při čtení článku pobavila. :D Na seznamku jsem se nepřihlašovala, byla jsem jen před nějakou dobou přihlášená na lide.cz a to mi stačilo. Měla jsem v profilu fotku a většina z těch chlapů šla hned na věc, že jestli nechci sex, tak jsem to ignorovala.
    Ale jednu věc musím lide.cz přiznat, díky tomu jsem se seznámila se svým bývalým přítelem (i když to nedopadlo, tak prostě bylo to fajn) a s moji kamarádkou, se kterou se bavím doteď. Ale připadá mi, že dříve se prostě dalo najít více lidí, než teď, sice je tam pořád nějaké procento lidí normálních, ale minimum.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že článek pobavil. :)
      Lide mám v současné době i já, ale moc tam nechodím. Nikdo nepíše, a když mám chuť se trochu pobavit nad inteligencí některých lidí, jdu do nějaké z tamějších místnosti - nejlepší je místnost "Abnormálně nejlepší pokecík 12-20 let". Tam se člověk vždy zasměje, nicméně nic nepíšu, protože bych stal terčem posměchu a pomluv jako to tam vždy chodí. Nikoho jsem tam sice nepoznal, ale to mi nevadí. A že se dříve dalo najít více lidí? Já ti nevím. Řekl bych, že to je pořád stejné.

      Vymazat
  2. Normálně jsem se při čtení smála :D! Díky za tento článek! Abych přihodila svoji trošku do mlýna, musím napsat, že mně se několikrát podařilo najít na seznamce normálního člověka :), s jedním jsem už pět let, takže vydrž, Prťka, vydrž!
    P.S. Ještě dominuje hláška: "Máš přítele?" Nebo "Dáme sex?"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji. Jsem rád, že článek pobavil.
      Máš štěstí, že sis někoho našla přes internet. Jak jsem již psal, pro mne je to těžký úkol.
      Ss hláškou ,,Máš přítele/přítelkyni?" jsem se moc nesetkal, ale se sexíkem ano. Pokaždé je to stejné.

      Vymazat