4. 12. 2017

Blázinec u doktora


Ode dne, kdy mé zdravotní troubles již nestačily na na mou dětskou doktorku, a kdy jsem byl bez mého vědomí upsán k novému lékaři, jsem poznal jaké to je mít pravou vraždící náladu. Musím se přiznat, že čekání u doktora jsem vždy bral jako banalitu, neboť se jednalo jen o pár minut čekání, ale s příchodem k novému doktoru, jsem poznal, že několikahodinové čekání už tak příjemné není.

Moji... spolutrpiči na tom jsou obdobně – taky nemají rádi dlouhá čekání. Při jedné z několikahodinových seancí v čekárně jsem dostal přímo ďábelský nápad. Vzhledem k mé nudě a k tomu, že jsem měl v čekárně strávit další dvě hodiny, jsem začal pracovat na přímo brilantním plánu – rozřadit lidi podle toho, jak snášejí dlouhá čekání. Lidí v čekárně nebylo zrovna málo, a jelikož mě několik „milých“ lidiček předběhlo, měl jsem dostatek času pozorovat a zaznamenávat reakce lidí.

Nuže, neztrácejme čas jako u doktora a pojďme si tyto lidi rozřadit!

1. Průzkumník forever!
Obyčejný typ odrůdy, která přijde do čekárny, hodí kabát či bundu na klacek, hačne si a pozoruje ostatní lidi. V hlavě se mu honí různé myšlenky. Každého potichu hodnotí a vytváří si vlastní názor. Nijak však nereaguje. Jen sedí, rozhlíží se a čumí. Aby se neřeklo, občas vytáhne mobil a „jakoby“ se chlubí, že má nejnovější Iphone X.

2. Závislák
Tento typ člověka jen okrajově souvisí s průzkumníkem. Jakmile průzkumník vytáhne mobil, setrvává na něm po zbytek doby, než je volán k lékaři. Někdy je to až děsivé. Mobilní zařízení je najednou celý jeho/její svět a lidé kolem jsou jen halucinace, které daná osoba nebere příliš vážně. Jsou i extrémy – některým dělá společnost notebook! No, nekoukali byste jak z jara, kdyby si někdo před vámi v čekárně otevřel noťas a hrál na něm hry? Že ne? Já tedy ano!


3. Ponořen v myšlenkách
Pokud závislák odloží svůj mobil, znova zkoumá ostatní nebo se zaměří na jedno místo v čekárně; může to být podlaha, strop, dveře nebo dokonce huňatá bavlněná textilie té paní vedle. Oči tohoto člověka jsou upnuty na ono místo a odmítají se hnout. Mysl tohoto člověka je však více aktivní než jeho oči. Přemýšlí nad filozofickými otázkami života, co bude odpoledne dělat nebo kdy měl naposledy nějaké erotické hrátky. V případě mužského pohlaví se začíná v kalhotách tvarovat velká boule, ženy to mají trochu těžší – ty přemýšlí nad efektivním a hlavně diskrétním způsobem, jak umýt tu loužičku, která pod nimi na lavičce vznikla. Aby tento typ člověka přišel na jiné myšlenky, jeho oči se znova přesunou na displeji mobilu, který právě vytáhl, pokud se tedy nezačíná dívat na videa, kde kláti klátí někoho do zadečku. 


4. Vášnivý knihomol
Stává se, že mobil občas začne nudit – na internetu nic zajímavého není, všichni lidé v čekárně byli patřičně ohodnoceni a odpovědi na filozofické otázky byly nalezeny, nezbývá nic jiného, než se uchýlit k méně zajímavé změně – knihám! Najdou si i individua, která si s sebou k doktoru vezmou celou svou knihovnu. Vy, jakožto neutrální poseroutka, co se bojí jen pohnout, sledujete ty štosy knih, které se válí po celé čekárně. Nicméně chápu, že rok staré časopisy, které čekárna nabízí v zcela free ceně nejsou až tak fascinující... Přeci jen jsou staré minimálně rok. 

Zdroj: www.adkwriter15.wordpress.com

5. Přátelští důchodci
Něco se děje. Slyšíte pronikavé vzdychání a klepání jako když někdo bije do podlahy klackem. Otevřou se dveře a do čekárny přichází dav starých důchodkyň v letech. Pohybují se hlemýždím tempem a pomalu přistupují k vám. Vy, jakožto jedinec, který se kolébá mezi sněním a bděním, pomalu začínáte hledat únikové trajektorie. Dali jste to! Tyto babizny si nesedly vedle vás, ale naproti vám a začínají s vámi navazovat dialog o jejich strastiplném hledání zavařovaných okurek ve sklepě či jak zvládly zvednout hovor na nejstarším Aligátorovi. Dozvídáte se taky spoustu zajímavých a užitečných drbů. Sám jsem se divil kolik toho o sobě nevím. Než mi tyto divošky stačily povědět všechno, jsou zvány do ordinace. Fascinuje mě, že tam jde celá skupina. Pomýšlím si, že tam asi budou mít grumpáč. Pán doktor přeci jen není nejmladší a předpokládám, že doma nemá žádné vzrůšo. Panu doktorovi to přeji, ale zároveň mi to vadí – tyhle babky mě totiž předběhly! Není se čemu divit - pravdilo "nasrané babičky" je na místě.

6. Pusy na špacíru
Mezitím, kdy se za dveřmi do ordinace ozývají divné a strašidelné zvuky a já pomýšlím jen na to nejhorší, vstupuje do čekárny dav žen ve středních letech a přisedají si ke kamarádkám, které se rovněž jako já kolébají mezi sněním a bděním. V tu ráno začíná velmi pomalý a intenzivní rozhovor o tom, jak by už šly pryč a zaregistrovaly se k jinému doktoru. Na druhé straně čekárny si povídá žena s ženou (zdálky vypadají jako dvě lesby), kde žena 2.0 uklidňuje ženu 1.0, kde se žena 1.0 už vidí s lahví vína v ruce a ve druhé drží prášky na spaní. Žena 2.0 uklidňuje ženu 1.0 jen, co jí síly stačí, ale selhává, chudinka... Žena 1.0 se začíná balit a žene se domů. Já – pozorovatel – jsem to už dávno vzdal. Vzal jsem si špunty – rozuměj sluchátka – do uší a ukryl se za věšák, který drží horu bund a kabátů. Na tohle já nemám! 


7. Trpní týpci
Lidé dokáží být pěkně nepříjemní, když jde o čekání na doktora – mobil už dávno rozbili, notebook sešrotovali, knihy roztrhali, lidi pokousali a nyní jen sedí s votráveným nebo naštvaným ksichtíkem a na všechny nově příchozí se tváří jako kdyby měli v papule citron. Pokud jsem nově příchozí já, těmto lidem se vyhýbám obloukem, a i když je vedle nich volné místo k sezení, raději si postojím. Je lepší mít bolavé nohy, než být pokousán. Bůh ví, čeho všeho jsou tito týpci schopní.

8. Mistr ve spaní
I když čekám už kolikátou hodinu a půlka čekárny mě již předběhla, někdy se nestačím divit a zároveň bavit nad lidmi, kteří dokáží usnout s mobilem v ruce. Jakmile jsou zváni do čekárny, neví která bije a trvá jim zpravidla dlouho, než jim dojde, že jsou u doktora. Člověk má alespoň příležitost takového člověka pěkně okrást, ale vždy to skončí ve stádiu nápadu, neboť celou čekárnu bedlivě hlídá elektronický šmírák, co je navrtaný na zdi. Mnohem více mě fascinuje, jak tito lidé mohou usnout v tak nepohodlné poloze... 


9. Pane doktore! Pane doktore! Pane doktore!
Někteří jsou dychtivý po tom, aby svou prohlídku už měli za sebou, že jsou schopni udělat cokoliv. Mluvím především o tvorech ženského pohlaví, neboť muži si v čekárně v klidu pospí, když nejsou ve společnosti svých manželek. Ženy klepou na dveře, buší, kopou až je paní sestřička až je paní sestřička na prášky. Pan doktor musí poslat svého současného pacienta zpět do čekárny a oživovat svou sestřičku, kterou umlátily nedočkavé ženy a následně opravit zdemolované dveře. Čekárna je přecpaná k prasknutí a ženy, které jsou zodpovědné za psychické i fyzické selhání zdravotní sestry, si za trest musí odsedět v čekárně dvojnásob doby, než jaký tam sedím já a mně podobných. Bojím se o svůj život, tyto barbarky jsou schopné i zabíjet, aby získaly svůj recept nebo ošetření. U pusy se jim tvoří pěna. Velmi pomalu a téměř nepozorovaně se opět schovávám za kopec oblečení a přečkávám tam dokud se neuklidní.

10. Sbohem, krutý doktore!
V případě, že doktor ordinuje od 6 hodin do 10 hodin a vy v čekárně čekáte od začátku do konce musí přijít ten okamžik, kdy doktor pošle všechny domů, byť je neošetřil. Tento případ jsem ještě nezažil a upřímně doufám, že jej nikdy nezažiji, jinak pan doktor i s poškozenou sestrou poznají můj hněv. Jsem člověk trpělivý, a tak dokáži překousnout všechno, ale tohle ne. Lidé, především staršího věku, jenž mi dělali v čekárně společnost od začátku, však nemají takovou trpělivost jako mám já. Ti to vzdali po hodince a při rozhovoru s nimi jsem zjistil, že je jim úplně jedno, jestli umřou nebo ne. Je mi jedno, jestli budou mít potvrzení do práce nebo ne. Začínají se porozhlížet po novém doktorovi a na tohoto dlabou. Taková škoda. Začíná mi pana doktora být líto a vracím se zpět k svému mobilu, kde si vyhledávám nového doktora. Já si však nemohu dovolit odejít, potřebuji potvrzení do školy o tom, že jsem byl nemocný, a tak čekám dál... Já se odsud bez svého potvrzení nehnu! Zbytek lidí v čekárně se teatrálně připravuje odejít a já zůstávám v čekárně sám. 


Při psaní tohoto článku jsem si uvědomil jednu věc – jsem lepší než ostatní, neboť jak jsem vypozoroval, s těmito situacemi se vypořádávám mnohem lépe než starší lidé. Bylo a je celkem nepříjemné, když jste v čekárně jediný 19-letý klučina a ostatním je přes 50+. S těmito lidmi je velmi těžké navazovat nějaký dialog a vytvářet nová přátelství. Zřejmě už chápu, kde se v mé matce bere taková zloba, když přijde od doktora a proč má vždy u pusy pěnu.


Jak jste na tom s doktorama vy?
Čekáte u doktorů hodiny nebo je to otázka minut? Potkáváte u doktorů podobné typy lidí?
Pochlubte se do komentářů!

8 komentářů:

  1. Když vstoupím do čekárny, co nejhlasitěji pozdravím slovy "dobrý den", aby se všichni probudili. A pak se zeptám: kdo je prosím poslední? Za přiznání poděkuji. Pak si sednu, vytáhnu růženec a v klidu se modlím a toho posledního si hlídám, abych šel po něm.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mam to štěstí, že lidé si zase hlídají mě a čekají na okamžik, kdy mě mohou předběhnout. Přecijen se jedná o staré lidi. Zřejmě si myslí, že jsem mladý, a že mám času dost.

      Vymazat
  2. Většinou nečekám nijak dlouho a potkávám nejčastěji přátelské důchodce, ženy s pusou na špacír a typy, co se ženou k doktorovi jako první. Ještě se mi ale nestalo, že by mě v čekárně někdo vyloženě naštval, to se mi stává spíš v MHD, což by stálo za samostatný román. :D

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu! Lidé v MHD jsou kapitola sama o sobě.

      Vymazat
  3. Nosím si do čekárny knížku, ale většinou jsem taaaaaaak moc nervózní, že se na ni nesoustředím. Raději odposlouchávám cizí rozhovory. To je zábava a trochu mě to přivádí na jiné myšlenky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cizí rozhovory jsou zajímavější než nějaká kniha. A ještě lepší je, když slyšíš jen jednu stranu, to bývá ještě zajímavější!

      Vymazat
  4. Nice post!! Your blog is interesting!!

    I follow you. Hope you follow back :)

    http://asweetwoorld.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  5. Thank you. But i'm sorry, i don't play on follow for follow.

    OdpovědětVymazat