7. 7. 2018

Povinná výbava (ne)pražáka


V momentě, kdy naše silniční loď jménem autobus se mnou a mou kamarádkou na palubě překročila hranice oné slavné Prahy – matky všech měst, prakticky okamžitě jsme se začali označovat jako "nepražáci". Několik tripů do tohoto slavného města jsem již podstoupil; buď sám nebo s někým. Pokaždé to bylo stejné. Během svého kratičkého pobytu v tomto městě jsem byl nucen využít minimálně pět věcí, které vám – lidem, jenž jsou také nepražáci, v tomto článku krátce představím. Bez těchto věcí jste ztraceni. Ano, správně! Jakmile zjistíte absenci jedné z těchto věciček, jste naprosto v prd... šunce. V Praze se lze ztratit velmi snadno, pokud-li tam nemáte trvalé bydliště a nežijete tam x let. I to hledání správné cesty v neznámé a neobjevné džungli je snažší, než-li hledání správné cesty do určité ulice. Nuže, abych nepředbíhal událostem, které brzy nastanou, jakmile se dostanete o pár řádků níže, dovolte mi vám představit první předmět bez kterého se v naší milované Prague neobejdete.

  • Mobilní mobilák
Bez dobře nabitého chytrého mobilního telefonu neuděláte ani ránu. To vám garantuji. Nepovinná výbava vztahující se k telefonu je i powerbanka, ale tu si berou jen pokročilí lidé, kteří mají vynikajícího pamatováka, když se balí. To se mě bohužel netýká. Mobilní telefon s jakýmkoliv operačním systém, přístupu na internet a nainstalovanou aplikací map (ideálně online mapami) je to první a nejdůležitější, co byste měli mít u sebe. Ano, postmoderní lidé mohou používat staré papírové mapy. U nich je však jeden nedostatek – nemají GPS, takže snadno a rychle nezjistíte, kde se právě nacházíte. Jakmile vyluštíte vaši současnou pozici a směr na nejbližší metro, je už večer. Ó ano, mobil překypující internetovými daty a zapnutým praktickým nástrojem zvaným "Global Positioning Systém", zkráceně GPS je věc, která je pro váš trip nezbytná.

Kdyby nebylo mého chytrého mobilu a nabitým datovým balíčkem, jsem si jist, že bychom v Praze bloudil dodnes.



  • Money money money, dej sem krámy
Všichni dobře víme, že ceny v obchodech nacházející se v naší matičce měst jsou poněkud rozdílné než v obchodech, jež jsou v malých městech. Snad právě z tohoto důvodu je bezva mít u sebe dvojnásobek peněz, než nosíme běžně po kapsách. Přeci jen, Praha je velké město a pro nás nesportovce a prvotřídní lenochy je nemožné dorazit na opačný konec Prahy, proto je velké štěstí, že jsou zde metra a jiné formy přepravy, které nejsou zadara. Pokud mám zmínit možnosti pobytu v tomto městě, to také není levná záležitost. Jak už jsem zmiňoval, ceny v ochodech jsou zde poněkud vysoké a jako každý správný nepražák, i já chci mít nějaký suvenýr. Z mého procházení malých pouličních krámků, nějaký pořádný item stojí přes 100 korun českých. Copak jsem nějaký miliardář?

Mám velké štěstí, že jsem spořivý člověk, a tak moc peněz za krámy nevyhodím. Horší je to však z dopravou.

  • Praktické škrpály
S použitím online map a peněžní sumou, co přímo překypuje z peněženky, i tak to potrvá, než se z vaší současné polohy dostanete na nejbližší metro stanici. Za předpokladu, že nejste přímo u stanice, vás se to netýká. Pokud jste někde daleko, hezky se projdete. Proto jsem také při poslední návštěvě Prahy prohlásil, že je to město, kde se dá hezky hubnout. Nestíháte? Potřebujete teď hned doběhnout na přepravník? Náhle zjistíte, že sportujete, protože běháte. Bydlet v tomto městě, mé krásné kulaté bříško by bylo hned dole. Za tímto účelem je nutné mít na sobě dobré a pohodlné boty vhodné na větší túry. Mé botasky, jejichž osud se pomaličku blíží ke konci se mi málem rozpadly. Ano, málem! Naštěstí se jejich zkáza v podobě krátkého života v popelnici odkládá na neurčito.

Není nad odpočinek...

Já a má kamarádka jsme se rozhodli, že navštívíme jednu kočičí kavárnu na Smíchově. Popravdě jsem ji přinutil. Dorazili jsme ze stanice metra a mobilák nám ukazoval trasu. Kdybych věděl, jak daleko půjdu, raději bych tam nechodil. Nicméně i tak jsme tam dorazili a těch pár kiláku nám vynahradil příjemný zážitek z oné kavárny. Koupil jsem si cappuccino a kamarádka Januš horkou čokoládu. Byl jsem sice smutný, že jediná kočička, která se ke mně odvážila přijít hnedka utekla, ale kamarádka byla v sedmém nebi. Obsluha této kavárny byla velmi milá a přívětivá. Až Prahu příště navštívím, určitě tam zase zajdu.

Místní obyvatel/ka zdejší kavárny

  • Oblečení do každého počasí
Od onoho slavného dne, kdy jsme s kámošenkou Prahu navštívili jsem se začal neučit předpovědím počasí. Byl jsem informován, že po celý den bude nádherně slunečno a horko. Právě na toto počasí jsem se patřičné ohákl. Čert to chtěl a ono začalo lít jak z velké konve. Téměř všechno jídlo z Refufestu, kvůli kterému jsme tam byli, bylo rozmáčené a všichni se cpali míst, co měly nějakou střechu.

Pódium Refufestu

Nejlepší bylo, když blogerka Kája, se kterou jsem si později dal slibované kafíčko, začala uprostřed velkého davu skrývající se před deštěm zpívat písničky, které jsem naposledy slyšel na základce. Není se čemu divit, Kája je paní učitelka. Ta to slyší každý den. Já a kamarádka jsme se přidali. Později i podezřelý neznámý muž, u kterého přísahám, že mi sáhl na zadek. Bylo hezké, že všichni na nás koukali jak na idioty, ale skvěle jsem se bavil. Po druhé ve svém životě jsem byl pozorován větším davem lidí. Příjemný i nepříjemný pocit.

Má ráda tedy zní – mějte s sebou pro jistotu pláštěnku nebo oblečení vhodné do každého počasí. Nikdy zcela jistě nevíte, kdy vás zasáhne slejvák.


  • Taštička na všechno
Ženy často preferují kabelku. Muži tašku přes rameno. Naučil jsem se mít vždy u sebe tašku přes rameno, protože kabelka by mi neslušela. Tašku přes rameno, ve které mám ty základní věci a něco víc. Zároveň mi tato taška slouží i jako nákupní taška. Mé suvenýry jsou relativně malé, takže se tam v pohodě vejdou. Tahat všude po Praze igelitku je největší hloupost. Vždy se může objevit z temných a neznámých lokalit, kam slunce nesvítí, zloděj, který vám tuto tašku vytrhne z ruky a nejste-li Usain Bolt, pravděpodobně ji už nikdy neuvidíte.


To by bylo vše k povinné výbavě, kterou každý nepražák, co navštěvuje Prahu musí mít. Omlouvám se, zda-li jsem Pražáky tímto článkem lehce urazil, ale tento článek byl psán mými zkušenostmi. Rovněž bych to nebyl já, kdybych tento původně tématický článek neprošpikoval svými zážitky z posledního tripu do Prahy za účelem navštívení interkulturního festivalu – Refufestu. Rovněž tímto článkem děkuji blogerce Káje, že jsem s ní mohl strávit nějakou chvilku, a hlavně si popovídat nad šálkem kafíčka a dortíčku v kavárně … v ulici …


Myslíte si, že součástí povinné výbavy nepražáka může být ještě něco?
Nebojte se to napsat do komentářů. Za názory a tipy budu velmi rád.

8 komentářů:

  1. Pobavila jsem se. :D :D
    Souhlasím, že bez telefonu s mapami bych se nikam nedostala, když jsme s kamarádkou nevěděly, kam přesně jít, vždy jsme si to našly přes mapy. :D
    Vždy je lepší mít deštník, ať už jdeš kamkoliv, protože počasí pořádně nevychází.
    A peníze v centru ano, tam jich potřebuješ hodně.
    V kočičí kavárně jsem byla, nejsem si teď jistá, jestli to bylo na Karlíně, nebo kde přesně, ale když jsem šla a sehnula se ke kočce, abych si jí pohladila, začala po mně lézt a vylezla mi na rameno, ještě mám v pc fotku. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, opět jsem rád, že článek pobavil. :)
      Trochu mě trápí ty kočky. Po celou dobu, kdy jsme tam byli, se ke mně přiblížila jen jedna a když jsem jí chtěl pohladit, rychle utekla. Ovšem to nepočítám ty spící. Ty se nechaly dobrovolně. Jak jsem psal, kamarádka byla jak v sedmém nebi. K ní ty kočandy chodily furt. Zřejmě ke mně rády chodí jen kamarádovy kočky a můj pes. Už ani ty zvířata nezajímám! :(

      Deštík - na něj jsem lehce zapomněl. Stejně jako na powerbanku. :D

      Vymazat
  2. Nené, obchody v Praze dražší nejsou, to je kec! Samozřejmě pokud nemluvíme o okýnkách s pohledy, tam nechtějí div celou výplatu... :D
    A šlapat se tu vůbec nemusí. Tramvaje a autobusy jezdí do každého koutu. Dalo by se toho pěkně zneužívat, naštěstí mám maloměstský odchov a dokážu si na metro dojít pěšky, i když vím, že by mě tam hodila tramvaj. Takže jak se to vezme - při znalosti MHD a totální lenosti by se tu dalo spíš pěkně tloustnout.

    Ta fotka je vážně dokonalá. Měla jsem mokré snad i kosti... O.o

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě tyto... okýnka s pohledy myslím.
      Zřejmě máš pravdu. Nicméně já jsem člověk, který velmi nerad jezdí hromadnými dopravními prostředky. Maximum je u mě vlak, autobus a metro. Do ničeho jiného mě nikdo nikdy nedostane.
      A pokud jde fotku, lepší nebyla k dispozici. :D
      Všichni jsme byli mokří. Zvláštní je, že to na té fotce není moc poznat. :)

      Vymazat
  3. Já s tebou plně souhlasím :), Prahu mám ráda, ale vždycky tam nechám tolik peněz :/

    OdpovědětVymazat
  4. No já sice Pražák jsem jak poleno a mám to tu fakt ráda, ale i tak jsem se pobavila. :D Žiju tu od malička, tak je zajímavé přečíst si, jak na mé rodné město pohlíží někdo "zvenčí". Snad to nebylo tak zlé a zažil jsi tu i něco pěkného. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já neříkám, že je zlé jezdit do Prahy. Samozřejmě, že jsem v Praze zažil pěkné věci, nicméně bez těchto věcí by to rozhodně nešlo.

      Vymazat